Původní horkovod Dukovany–Brno

Jižní portál je jedinou na povrchu patrnou částí Bystrckého tunelu, který měl provádět horkovod pod kopcem Holedná na pravé straně Údolí oddechu. Tunel měl být dlouhý téměř kilometr (vyraženo je jen asi 90 m) a jeho severní portál měl těsně přiléhat k portálu dalšího tunelu pod Holednou, který provádí pod okrajem Brna Vírský oblastní vodovod.

Původní horkovod z jaderné elektrárny v Dukovanech do Brna je nedokončený projekt dálkového tepelného přivaděče, který měl překonat více než 40km vzdálenost mezi elektrárnou a městem Brnem.

Historie

Původní plány na dálkové zásobování Brna teplem z jaderné elektrárny v Dukovanech pocházejí již ze 70. let 20. století a byly organickou součástí úvah o výstavbě jaderné elektrárny jako takové (elektrárna se začala stavět v roce 1978 na základě smlouvy se Sovětským svazem z roku 1970). Bezprostředně po dokončení a postupném spuštění elektrárny do provozu v létech 1985 až 1987 začaly projekční práce na přípravě horkovodu, který by spojil elektrárnu s městem Brnem a umožnil tak efektivně využít odpadní teplo z výroby elektrické energie pro vytápění budov ve městě. Výsledkem se stala předprojektová příprava a částečně i projektová dokumentace z let 1988 a 1989, na základě které byla v roce 1990 skutečně započata stavba horkovodu.

První částí předpokládané stavby spočívala ve vyražení trojice tunelů, kterými měl horkovod podcházet kopce Bučín u Tetčic, a již na území Brna Holednou u Bystrce a Komínský vrch u Komína. Tudy by horkovod dospěl nejprve do Bosonoh a dále až do Králova Pole, kde měl být na dvou místech napojen na městský systém centrálního zásobování teplem (horkovodní a parovodní síť v Brně).

Práce na ražbě Komínského a Bystrckého tunelu skutečně v roce 1990 započaly a severnější Komínský tunel byl o rok později úsopěšně dokončen. K dokončení Bystrckého tunelu ovšem již nedošlo a ražba se po cca 90 metrech od jihu zastavila a dodnes končí čelbou. Předmětná investice byla v důsledku politických změn v roce 1991 zastavena a stavba horkovodu se na dalších více než 30 let posunula do stavu střídavě zvažované a zase odkládané investice do budoucnosti.

Od roku 1991 došlo k několika obnovením úvah o výstavbě, doplněných aktualizacemi původní studie a dokumentace z roku 1988. Na toto téma lze nalézt několik více či méně akdemických prací a vyjádření politiků, z nichž zatím nejvážnější je aktivita města Brna z jara 2022. Mimo jiné pod vlivem zdražení energií v důsledku eskalace Rusko-ukrajinské války zahájilo město obnovení jednání se společností ČEZ a obcemi na trase horkovodu o jeho výstavbě a rozběhla se dokonce příprava výkupu pozemků a přepracování/dopracování původního projektu.

Hrubá mapka trasy horkovodu složená z územních plánů dotčených obcí a materiálů převzatých z původního projektu vypracovaného společností Energoprojekt Praha v říjnu 1988. Za dálnicí v Bosonohách se horkovod měl připojit do městské sítě zásobování teplem, která není pro svoji složitost v mapce vyznačena. Navazující trasa z Bosonoh do Králova Pole přes Bystrcký a Komínský tunel měla být rozšířením městské sítě.

Severní portál Komínského horkovodního tunelu v lese u chat za hobbymarketem UNI hobby.

Popis

Předprojektová dokumentace z roku 1988 počítala s horkovodem skládajícím se ze dvou ocelových rour o průměru 1200 mm (DN 1200), opatřených vnější tepelnou izolací a vedených nad úrovní země, případně skrze město v tunelech, které by umožňovaly snadnou kontrolu a opravy vedení (ve srovnání s uložením do země). Teplota upravené vody měla být 156 °C na výstupu z elektrárny a 65 °C na opětovném vstupu, jmenovitý tlak potrubí 2,5 MPa (PN 25).

Celková délka horkovodu by představovala 40,8 km do výměníkové stanice v Bosonohách a dalších 15,6 km trasa přes Komínský a Bystrcký tunelu do Králova Pole, variantně pak až na Lesnou, plus drobná napojení na stávající brněnskou síť zásobování teplem.

Celkový přenášený výkon byl podle aktualizace z roku 1994 předpokládán ve výši 840 MW_t, z toho 627 MW_t ve výměníkové stanici v Bosonohách. Celkový objem dodávaného tepla byl plánován na 10272 TJ/rok.

Zdroje

1. Sdružení firem TENZA, a. s. a KEA, s. r. o.: Energetická koncepce Statutárního města Brna, shrnutí - revize duben 2005.
2. Kozel, D.: Zhodnocení napojení JEDU na horkovodní síť města Brna. Diplomová práce, Vysoké učení technické v Brně, fakulta strojního inženýrství, 2010.
3. Územní plán města Brna, schválený na XLII. zasedání zastupitelstva města Brna dne 3. 11. 1994.
4. Územní plán obce Tetčice, schválený na zasedání zastupitelstva obce Tetčice dne 28. 11. 2017.